Proč potřebujeme DOTYK ?

Protože, když ihned po narození a dále v kojeneckém věku nedostaneš dotyk, a to hlavně od své mámy, v jejímž bříšku si byl/a devět měsíců, tak můžeš celý život mít pocit frustrace, osamění a i jiných podivností...

Masáž dětí je zcela zásadní pro jejich vývoj a sebevědomí, bezpečí

Hormon oxytocin, který vzniká dotykem, pohlazením nebo také zamilováním či pozorováním dětí či zvířátek. 

Dotek ladí celou bytost, a to nejen člověčí. Od fyzického těla, přes emoční až po mentální schopnosti a duchovní napojení. My tady na Zemi používáme dotyk. 

Mnoho z nás lidí se mu v dospělosti vyhýbá právě proto, že již po narození byli bez dotyku, mají celý život pocit odcizení a neumí benefity tohoto "luxusu" ocenit. 

Ale nejen v dětství nás dotek integruje v životě, umocňuje sebevědomí, bezpečí, přináší potřebu ocenění a PŘIJETÍ. 

V lepším případě, když dotyk z nějakých důvodů nemáme v osobním životě, odcházíme si pro něj k masérům, fyzioterapeutům někdy dokonce k chiropraktikům, ale ten už může bolet :-)

Mnozí mají takové potřeby vedoucí až k masochismu, že potřebují pořádný stisk nebo i určitou bolest, aby si umožnili otevřít nějaké zablokované emoce, traumata. Pokud to neudělají, nikomu se neotvírají.

Jiní odmítači doteku mají pocit větší individuality, nezávislosti... jenže tahle nezávislost často vede k udusání emocí, uzavření srdce, neschopnost navázat na jakoukoli vibraci ve společnosti, a už vůbec ne v soukromí.

Můžeme pozorovat, jak odlišně a často se dotýkají při hovoru jižní nebo naopak severní národy. Souvisí si to s temperamentem (vnitřním ohněm), který jižan potřebuje vyjádřit srdečněji než studený "severský" čumáček. A právě ta srdečnost je pomyslně i fakticky protažena do rukou, kudy prochází meridiány srdce, osrdečníku, tří ohřívačů a tenkého střeva, tedy orgánů, které patří podle trad. čínské medicíny OHNI. Náhody v těle ani jinde nejsou. 

DOTEK PATŘÍ K NAŠIM LIDSKÝM SMYSLŮM, které máme společné s ostatními savci, jen každý jinak, jiným směrem vyvinutý. Zrak, sluch, čich, hmat, chuť.... 

Hmatem jsme schopni proniknout dokonce do procesů těla i duše, například v čínské medicíně "hmat" na tepnách, což je pulzová diagnostika, prozradí, jak se "cítí" tvoje orgány, je-li v těle nějaká patologie nebo také objeví těhotenství.

Co s dotekem, když není po ruce druhá bytost ani psí či kočičí andílek ?

Vcelku jednoduše se dotkni sám/sama sebe. Je to jednoznačně první dotek každého dne, který neodbývej. Měj se rád/a. Mazli se se svým tělem. Čeká na to každým okamžikem. Nenech ho "o samotě", dávej mu plnou pozornost. Ono ji stejně dává tobě. tělo je náš chrám, který zakouší mnoho myšlenkových a emočních výkyvů, které mu nedělají obzvlášť dobře. Přesto se okamžitě naladí na danou výzvu a nervový i hormonální systém pracují na plné obrátky, aby tyhle naše výkyvy urovnalo. My se však jen divíme, proč nás bolí tady nebo tuhle, proč máme průjem a jak to, že všechno dělám dobře a přitom mám stále rozházený krevní obraz, krevní tlak, menstruaci, trávení atd. atd. atd. 

Tak tohle jsme vcelku my. Když na nás přijde chvilka strachu, vzteku či podobného emočního nešvaru, nechme tělo, ať si pomůže - to se děje automaticky mimo naše uvědomování. Ale POMOZME MU - pohlaďme se, laskejme se, projeďme si vlasy, promasírujme si obličej, ramena, břicho či bedra. Tam všude se mohou ukládat nevyjádřené emoce, které se tady promění ve "vyjádřené" bolesti či jiné obstrukce. 

A co takhle čerpat vzory jinde než z vlastní "zatuhlosti"? Děti naprosto přesně vyjadřují, jak je pro ně dotek důležitý. Buď chvíli dítětem a když se k tobě některé přitulí, tak toho ihned využij jako svoje otevření do náruče laskavosti a sebelásky. Rovněž tohle umí zvířata a jejich mláďata nejlépe. Pozoruj je v parku a vítej, když k tobě některé přiběhne, jejich srst a její dotyk léčí jak tebe, tak čtyřnožce. Samozřejmě můžeš experimentovat i s vícenožci, ale jsou našim emočním potřebám trochu vzdálenější. 

Naciť si v sobě, kde se tahle "odtažitost" bere, jestli je to starý vzorec z rodiny nebo naopak překonávání stádnosti tím, že se stanu "nezávislým" kingem či manažerskou dominou. Jak to cítíš ? Je to tvoje nebo jsi to někde "nakoupil" ?

Jelikož, my "dospělí", tedy hlavně my civilizovaní, to jest otesaní, zmoralizovaní, uhlazení, naučení, apod., máme tělesné doteky velmi spjaté se sexualitou, tak se jim podvědomě vyhýbáme, abychom možná neoživili některá traumátka z dětství. Ale vyhýbáním či útěkem se nic nenaučím. Naopak. Prohloubím si osamělost a ještě více se most mezi mnou a ostatními člověky prohloubí. To také prohloubí frustraci, strachy, pocit nenaplněnosti a kolečko bude opakovat a ZESILOVAT. A to bychom tedy nechtěli, slovy pohádkové macechy z pohádky Mrazík. Tak chutě do toho. Myslím dotyky. Ale samozřejmě sexuality také - bez ní bys tu nebyl/a. Snad jedině vyrobená v Petriho misce nebo jiné krabičce. 

Není třeba hned absolvovat kurz tantry či taoistické sexuální magie. Stačí začít vnímat svou pánev, kde je často ukryt STUD, POCIT PROVINĚNÍ ZA TO, ŽE JSEM SE V MINULOSTI JÁ NEBO NĚKDO Z MÉHO RODY CÍTIL JAKO SEXUÁLNÍ BYTOST. Hýbe se mi nebo chodím jako prkno a už ani rukama nehýbu? Sedím na židli se zkříženýma nohama a rukama? Ono to vypadá jako fraška, ale není. Tyhle study, strachy, provinění, hříchy a další kódy nám tu zaselo náboženství, kdy jediný a většinou trestající bůh hledí na to, jak člověče žiješ. Vykup se v neděli v kostel z hříchu, neboť bůh začíná být tak trochu úplatný. Tyhle metody používá každý systém, které hodlá ovládat masy. 

A každý ho máme trochu nebo i více v sobě. Proto ten přístup k sexualitě a k doteku je až psychohororový. Ano, je poslední dobou opět trend tyto NE-DOTEKY podporovat, je to nové náboženství či kovidoženství - zdravte se jen lokty, nelíbejte se, nekoukejte se na sebe a nedýchejte společně. Buďte každý zakuklený sám ve své ulitě. Můžete se však genderově cítit jako kus nábytku, dobytku či příbytku, to je fuk. Na to máte právo :-)))) Ale hlavně nemluvte o SEXU, či snad dokonce o tom ORGASMU. Proboha ? Ale pro kterýho ?

Ale člověk, a ještě více část člověka - žena, dokonce dle vědeckých studií odborníků, potřebuje zažívat často DOTEKY, ORGASMUS.... někdy i za pomoci druhé člověka, například muže. ALE NENÍ TO PODMÍNKOU. Jde o to, aby pánevní energie, která prochází při nabuzení celým člověkem, byla často OŽIVOVÁNA. Ne jako některých pouštních květin, jež vykvétají jednou za 5 let. To už by nám mohla pánev USCHNOUT A UPADNOUT. 

Pamatuj, jak funguje příroda - co nepoužíváš, to nehodlá živit. Je to pro systém zcela nepotřebná část. V lidské společnosti takovým výjimkám říkáme "lenoši", "paraziti", "vyžírkové", někdy také "politici".... A proto nenechme svou pánev a vitální, živočišnou energii vysychat, aby se nestala nakonec v našem nevědomí také takovým NECHTĚNÝM PARAZITEM. To je pak holý nesmysl - když oblast těla, která nás celoživotně oživuje hodíme přes palubu. A co pak čekáš od takového biostroje, vesmírného výtvoru - tvého těla ? Jak si asi poradí ? No vcelku jednoduše :-) HODÍ PŘES PALUBU TEBE. A je zameteno :-)

My v Centru Altán se běžně objímáme. Pro nováčky je to často novinka, že "cizí" lidé se objímají na potkání. Ano, v celém světě je mnoho cizích lidí. A každej jinej. Ale stále jsme z jednoho vrhu, tedy co se týče našich těl :-) A ty jasně říkají - chci se dotýkat, načechrává mi to energii, cítím se víc člověkem. Už sem zase patřím. Mohu vyjít z jeskyně ven a někoho OBEJMOUT nebo snad i POLÍBIT ? 

Ano, mohu, Je to pro lidstvo současného věku ještě léčivé. Co bude za pár tisíc nebo za deset let, nevím. A je mi to jedno. Moje prožitky skrze moje současné tělo jsou v současnosti. 

Pozoroval jsem jednou ještě před bezdotekokokovidovým obdobím jednoho odvážlivce na Karlově mostě v Praze. Postavil se se zavázanýma očima šátkem na kraj zídky mostu.... a před sebou měl velký nápis: "OBJETÍ ZDARMA". A to jsem čučel. Na reakce lidiček. Mnoho najednou bylo fotografů, tu a tam mu někdo hodil na zem peníz, ale těch co si "dodalo odvahu" a šlo ho obejmout bylo málo, ale postupně jich přibývalo, jak viděli ty předchozí. Protože cítili, že je to to ono, ale ať to napřed udělá ten druhý, že? Někteří něco zašeptali, jiní děkovali... A často, jak u žen i mužů, se objevili slzy. Ach, ach, ouvej...

A víš proč? Odpověď je výše v textu :-)