genetická biologie a minerály

Genetická biologie a provázanost minerálů

Poslední výzkumy v genetické biologii ukazují na důležitost minerálů, které jsou obsaženy v samotném genetickém kódu. V rostlinách, zvířatech a lidech se nacházejí chromozomy, jež obsahují veškeré nezbytné informace pro buněčný růst a jejich dělení včetně informací pro proteinovou produkci. Tyto chromozomy jsou složeny z informací uložených v genech.
U minerálu totiž existuje prokazatelný vztah mezi jejich fyzikálními, chemickými a biologickými aspekty. Každý minerál je přidělen jinému údaji v genetickém kódu.
Například při čtení genetické mapy jsou proteiny s "zinkovým prstem" vázány na kovy. Vazbu kovu nebo proteinu umožní trojrozměrná struktura, která je zpevněná strukturální vodou. Zinek plní své funkce pouze za přítomnosti jiných prvků jako je např. měď či draslík (ve skutečnosti více než 13 měřitelných prvků je součástí těchto procesů). Pokud je ostatních prvků přebytek či naopak nedostatek, dochází u zinku ke zpomalení v jeho vstřebatelnosti a narušení jeho funkčnosti. K iontové rovnováze, která musí být zachována, pomáhají prvky, jež participují na těchto procesech. Homeostáza iontových minerálů TOTUM objevených v mořské vodě umožňuje geny číst a dokonale je přenášet.
Proto lze konstatovat, že mořská plazma Quinton je výborné univerzální, molekulární a energetické rozpouštědlo, ve kterém jsou informace zachovány. Minerály, organické sloučeniny a genetický materiál obsažený v mořské plazmě, tvoří biologické informační prostředí, jež nám významně pomáhá v období nedostatku nebo při detoxikaci buněk.
Podobnost prostředí lidské krve a mořské plazmy je natolik významná, že lze pomocí mořské plazmy nastolit kompletní buněčnou regeneraci. To je také důvod, proč pití mořské plazmy nastoluje vnitřní rovnováhu prostřednictvím obnovy buněk.

Mořská plazma je výborné univerzální, molekulární a energetické rozpouštědlo, ve kterém jsou informace zachovány.

Zachovává vyvážené minerální prostředí

Oceány obsahují sekvenci homeostázy života (původní genetický kód řízený evolucí). Minerální, nutriční a genetické informace nalezené v mořské pvodě slouží k "dobití" extracelulárních tekutin a tím dochází k růstu buněčné komunikace. Z histologického pohledu totiž buňky komunikují mezi sebou zprostředkovaně právě přes extracelulární tekutinu. Výzkum prokázal, že homeostáza závisí přímo na kvalitě vnitřního zprostředkovatele (média) a že veškeré změny v homeostáze způsobující dysfunkce v regulačních mechanismech (teplota, hormony, CNS) lze ovlivnit úpravou buněčné výživy.

Mořská voda představuje nejstarší komunikační systém mezi živými buňkami. Buňky mezi sebou nemají přímý kontakt a všechny intracelulární informace (nervové, metabolické, imunologické, cévní impulsy atd.) kolují skrze extracelulární tekutiny, které jsou živnou půdou elektrolytových roztoků (krystaloidů). Tyto tekutiny plní funkci, jež ovlivňuje zdraví člověka. Množství minerálů v extracelulární tekutině tak určuje kvalitu mimobuněčné komunikace. Víme, že mořská plazma díky svému minerálnímu složení a schopnosti poskytovat prebiotické složky významně pomáhá v obnově celkové funkce buňky.

Různé koncentrace mořské vody umožní nastolit rovnováhu v buněčné výživě buď roztokem izotonickým nebo naopak hypertonickým. QUINTON mořská plazma vrací buňkám optimální podmínky pro jejich fungování, které jsou v případě potřeby znovu obnoveny.